ChtÄ›la bych vám Å™Ãct, že jsou nÄ›kteřà lidé, kteřà si tÅ™eba poÅ™Ãdà veliký dům a zahradu, ale potom se o to vůbec nestarajÃ. Já si myslÃm, že lidé by také spÃÅ¡e mÄ›li myslet na to, že než si poÅ™ÃdàtÅ™eba nÄ›jaký dům a nebo zahradu a nebo klidnÄ› i byt, že by mÄ›li vÄ›dÄ›t, jak s tÃm budou zacházet a nebo co budou dÄ›lat. Když jsem tÅ™eba nÄ›co porouchá nebo když lidé tÅ™eba zaÄnou být alergiÄtà na nÄ›jaké pyly a na na vÄely. Tohle se stalo právÄ› jednomu mému známému.
Bydleli nÄ›kolik let ve velkém domÄ› se zahradou. A potom jejich dÄ›ti zaÄaly opravdu kaÅ¡lat, slzely jim oÄi a nos mÄ›ly ucpaný. Bylo to jednoduÅ¡e hrozné. Potom se dozvÄ›dÄ›li, že jsou alergiÄtà snad na vÅ¡echny pyly, na vÅ¡echny rostliny a co já vÃm jeÅ¡tÄ›. Bylo to jako blesk z Äistého nebe, dÄ›tem bylo sedm a devÄ›t let a z niÄeho nic byly takhle alergické, takže nakonec to dopadlo tak, že rodina se musela odstÄ›hovat. OdstÄ›hovali se nÄ›kam do mÄ›sta. Ani nevÃte, jak moc je to mrzelo a mÄ› také, protože my jsme se takhle znali. VÃdali jsme se, když jsme dÄ›ti potom vodili do prvnà a druhé tÅ™Ãdy.
A najednou, tohle se vÅ¡echno muselo zmÄ›nit. DÄ›ti samozÅ™ejmÄ› breÄely, že odcházà do mÄ›sta, byly zvyklé na vesnici a také na zahradu, ale potom si uvÄ›domily, že kdyby bydleli stále tady na zahradÄ› s velkým domem, tak by stále asi jenom trpÄ›ly, protože by stále jenom kaÅ¡laly a slzely by jim oÄi. A myslÃm si, že žádný alergik nechce bydlet tam, kde má svůj alergen. Podle mého názoru je tohle opravdu Å¡patné. Ale abych se vrátila k domeÄku a zahradÄ›. Opravdu pochopte, že když si poÅ™ÃdÃte dům a zahradu, že se o to také musÃte starat, aby to nÄ›jak vypadalo. Ne, že potom za nÄ›kolik let se vám vÅ¡echno rozpadne a stÅ™echa vám spadne na hlavu, nebo že zahrada bude tak zanedbaná, že z toho budete mÃt zoologickou zahradu. I když dÄ›tem by se tohle lÃbilo, tak si myslÃm, že dospÄ›là urÄitÄ› hnÃzdo potkanů neocenÃ.Â